Pokud chceme získat dostatek informací o výtoňském zjevení, nemůžeme se spolehnout na média. V seriózním tisku (celorepublikových i regionálních denících a týdenících) najdeme o zjevení pouze nepatrné noticky, omezující se na konstatování faktu, kolik věřících se zúčastnilo procesí k výročí údajného zjevení.
Církevní periodika pak mlčí skoro úplně.
Průzkum méně seriozních zdrojů, mezi které řadíme různé internetové stránky věnované mystické tematice, překvapivě přináší podobně skoupé výsledky. Texty, sepsané z velké části přímými návštěvníky poutního místa, odrážejí rozpačitý postoj církve, která se ke zjevení nevyjadřuje.
Pisatelé takových internetových stránek zdůrazňují osobní rozměr své víry (v opozici proti institucionálnímu základu církve) a přes více či méně zdařilé popisy událostí, lokace a svého prožívání neopomíjejí zdůraznit, že zjevení ustala a samotná vizionářka se stáhla do ústraní. Tato informace nechybí ani u webových prezentací, které výtoňské události oslavují a jejichž tvůrci se přiznávají, že osobní prosba nebo modlitba na Svatém Tomáši splnila svůj účel.
Zarážející je malé množství fotografií poutního místa. Zdá se, že věřící návštěvníci nejeví velký zájem o obrazovou vzpomínku a spokojí se s duševním prožitkem. Naopak turisté a amatérští fotografové místo zjevně nenavštěvují v okamžiku, kdy je obsazené věřícími. V důsledku výše uvedeného není možné na internetu nalézt o mnoho více než několik nekvalitních záběrů z procesí, doplněné o výtvarně zdařilé obrázky liduprázdného místa.
